Ceny Fóra Dárců | Spoleďż˝enskďż˝ odpovďż˝dnost firem 

Název kampaně: Příběh mého těla

Osvětovou kampaní jsme se rozhodly zbourat několik předsudků o rakovině prsu a podpořit ženy s onemocněním rakoviny prsu v rozhodování o jejich vlastním těle bez tlaku okolí nebo lékařů. Ukázat realitu bez příkras, retuše nebo klamu, ale se vší pokorou a důstojností. Cílem kampaně s názvem Příběh mého těla je ukázat všem ženám, že každá pacientka po léčbě rakoviny prsu je neskutečně silná, krásná a jedinečná, a že její jizvy jsou důkazem statečnosti, nikoliv nedokonalosti těla.

Když žena uslyší větu: „Je to zhoubný nádor prsu, rakovina prsu," během chvilky se jí obrátí život vzhůru nohama. A už nikdy nebude jako dřív. Čeká ji náročná cesta plná výzev, kterým se nikdy nechtěla postavit. Není to jen o vyčerpávající onkologické léčbě zachraňující a prodlužující jí život, chemoterapii, radioterapii, operaci, hormonální či biologické léčbě, ale také dalších nástrah v podobě trvalých následků nejen na těle, ale i na duši. Jizva po diagnóze karcinomu prsu je nesmazatelným důkazem cesty statečné ženy. Od strachu, přes obavy, nejistotu až po naději na uzdravení. Šrám na hrudníku je pouze jeden z mnoha, jež po sobě nemoc zanechala. Postavit se tváří v tvář smrtelnosti, čelit strachu, že se nemoc vrátí, přijít o vlasy, mnohdy přibrat kilogramy navíc, ztratit kondici a naučit se žít s novým tělem je nesmírně

náročné pro všechny ženy. Pokud však chtějí chodit do práce, hledají nového partnera, touží zakládat rodinu nebo se o ni potřebují starat, jejich zranění bolí o to silněji, protože se dennodenně dotýká naší psychiky, ženství, sexuality a mateřství.

Každý rok onemocní rakovinou prsu v České republice více než 8 100 žen. V léčbě nebo po jejím prodělání žije téměř 100 000 pacientek. Bohužel okolo 1 700 žen ročně na tuto nemoc stále umírá. Toto nejsou jen statistická čísla, ale reálné příběhy jedinečných žen. Všem těmto pacientkám chceme projektem Příběh mého těla vyjádřit podporu, dodat jim odvahu a pomoci jim přijmout své tělo, na kterém jizvy vypráví příběh o tom, jak odvážné jsou a navždy budou.

Cílem kampaně s názvem Příběh mého těla je ukázat všem ženám, že každá pacientka po léčbě rakoviny prsu je neskutečně silná, krásná a jedinečná, a že její jizvy jsou důkazem statečnosti, nikoliv nedokonalosti těla.

Nafocením fotografií se snažíme šířit poselství o tom, že každá žena se může sama rozhodnout, jaká je pro ni nejlepší cesta. Pro některou to může být rekonstrukce implantáty, pro druhou rekonstrukce vlastní tkání, pro třetí tetování přes jizvu, nebo pro jinou zůstat bez prsa nebo bez obou prsou. Je pouze na ní, jakou cestu zvolí a jak dlouhý čas povede k rozhodnutí o její podobě. Žádná žena by se do něj neměla nechat nutit, protože je to jen a pouze její vlastní tělo, o něž by měla pečovat s láskou a sebepřijetím. Každé rozhodnutí bude správné, protože bude její.

Co chceme kampaní dosáhnout - zbourat několik mylných skutečností kolujících ve společnosti:

1) "To přeci nevadí, že jsi přišla o prs/prsa udělají Ti nové na pojišťovnu, a ještě k tomu zadarmo." - slyší velké množství žen od svého okolí

2) "Když rekonstrukci prsu platí pojišťovna, tak přeci nezůstaneš zmrzačená a půjdeš na ní." - řekl partner své ženě

3) "Jak to, že jsi bez prsa? Přeci se to dneska automaticky operuje."

4) "Léčba rakoviny prsu u nás končí rekonstrukcí, nevidím důvod, proč byste jí neměla podstoupit." - řekla ošetřující lékařka ženě, která měla poškozenou kůži po ozařování.

5) "Proboha vy to máte ošklivé, kdo vás operoval." řekl ženě lékař onkolog bez empatie nebo lidskosti.

6) Dostupné obrázky žen po rekonstrukci prsu jsou pouze po estetických zákrocích, plastici se "nechlubí" rekonstrukcemi po léčbě rakovině prsu, neukazují realitu, neinformují o možných komplikacích a potížích, ukazují jen to nejpovedenější, nenastavují reálné očekávání, ženy jsou pak velmi často smutné.

7) Nikdo nezveřejňuje reálné prožitky a pocity žen z dalších několika bolestivých operací a narkóz.

8) Přejeme si, aby o svém těle rozhodovaly ženy samy bez tlaku okolí nebo lékařů.

Z výše zmíněných důvodů jsme se rozhodly nafotit sérii fotografií žen, které otevřeně sdílí svůj postoj, prožitek a zkušenost. Fotografie bez retuše zachycují realitu. Zároveň ale ukazují krásné ženy, kterým jizva na krásně neubírá, ale naopak ukazuje jejich statečnost, podporuje tím ženy s podobným příběhem, že se nemusí stydět, že se nemusí za své rozhodnutí omlouvat.

Odkaz na webové stránky (kde je projekt zveřejněný) ZDE.